Pěstování jablek v Jižním Tyrolsku

Vždycky to tak bylo

Mladý farmář Martin Hauser je hrdý na své jabloňové sady v příkrém svahu, které se svou rodinou obhospodařuje ručně.

Cestu na pracoviště sdílí Martin Hauser s milovníky turistiky a kultury. Úzká cesta, neprůjezdná pro stroje, vede podél kolmých skal ke středověkému kostelíku St. Ägidius v jihotyrolském údolí Vinschgau. Freska sv. Kryštofa v nadživotní velikosti na jižní fasádě pochází z doby kolem roku 1330. Přímo pod ní se nachází kamenná vstupní branka – skoro by se dalo říci brána – do Hauserových jabloňových sadů. Plevel se tu stále pleje ručně a jablka se po sklizni převážejí po cestě do údolí na vratkém ručně taženém vozíku.

Odvážné rozhodnutí

Všechno tu dýchá staletou historií: 700 let staré kamenné zdi, tak zvané „protáhlé terasy“, na nichž jsou seřazeny jabloně a v neposlední řadě lidé, kteří tuto půdu obdělávají. Hauserův dědeček byl pěstitelem jablek již v 50. letech 20. století. Tehdy pěstoval ovoce pro vlastní rodinu. Nyní Martin Hauser, narozený v roce 1993, v hospodaření pokračuje – už nejen pro vlastní potřebu, ale pro prodej. Mezitím přišly nové výzvy. Hauser má na mysli přísnější ekologické předpisy a byrokracii, která například předepisuje velikost jablek v závislosti na odrůdě.

Armin Huber

Pragmatické myšlení

Aby mohl být dnes člověk farmářem, vyžaduje to i určitý pragmatismus, říká Hauser a ukazuje na široké údolí, které leží pod ním. Tam kromě pozemků pod kostelíkem vlastní i další jabloňové sady o rozloze několika hektarů, kam se lze dostat i traktorem a dalšími stroji. „Úplně bez toho to nejde,“ říká mladý farmář, pro kterého je pěstování jablek na historických podlouhlých terasách prakticky ztrátovou záležitostí.

Proč je přesto nenechává ležet ladem? Této otázce se Martin Hauser nejprve šibalsky zasměje. „Kdepak, to Jihotyrolan neudělá. Krajina má být úhledná a udržovaná.. To je úkol, který je pro nás důležitý.“

Armin Huber

Neobyčejná ctižádostivost

Martin Hauser převzal farmu ze stejného smyslu pro tradici a její pokračování, když mu bylo pouhých 21 let. Pro něj jako nejmladšího ze čtyř sourozenců však nikdy nepřipadalo v úvahu nic jiného: „Vždycky jsem to tak měl. Už od doby, kdy jsem jako dítě pomáhal v jabloňových sadech.“

Skromnost, která z Hausera vyzařuje, jej opouští, jen když přijde řeč na jeho pracovní nasazení. „Přinést na trh ten nejlepší produkt,“ říká bez zaváhání. Existuje spousta okolností, které pěstitel jablek nemůže ovlivnit: počasí, počet slunečných dnů, poptávku. „Vytěžit z toho to nejlepší je ambice sama o sobě.“

Armin Huber

Trpělivost a vděčnost

Jaká je nejdůležitější vlastnost při pěstování – ať už jen na vlastní zahradě?

Nepochybně trpělivost. Letos jsem vyzkoušel novinku: květák. Zelenina má v údolí Vinschgau dlouhou tradici, kterou nyní mnozí zemědělci znovu objevují. Jestli to byl dobrý nápad, se dozvím až po sklizni.

Co byste si přál od spotřebitelů?

Nejdůležitější je, aby ocenili kvalitu produktu. Zaplatit za něj přiměřenou cenu je příspěvek k zachování zemědělství takového, jak ho známe.

Text: Teseo La Marca
Fotografie: Martin Huber