Chovatel dojnic a bílé zlato
Siegfried Messner po celý svůj život hospodaří v prastarém údolí Villnöstal. V zemědělství se pohybuje od dětství. Dělal by něco jinak?
Siegfried Messner po celý svůj život hospodaří v prastarém údolí Villnöstal. V zemědělství se pohybuje od dětství. Dělal by něco jinak?
Už v mateřské škole si Siegfried nepřál nic jiného než stát se farmářem. Být venku, pracovat na horách a ve stáji a být se svými zvířaty. Starat se o ně a pozorovat je. Prožívat roční období na vlastní kůži. „Život chovatele je pestrý,“ říká. „Život na farmě mi ale dává určitou kontinuitu.“ Rodák z Villnössu/Funes chodí do stáje dvakrát denně, jinak to ani neumí. Svědomitost je na místě. V létě na něj čeká práce na loukách a horských pastvinách. Obklopen Dolomity – pro něj je to ta nejkrásnější práce.
Siegfried Messner působí již několik let také jako hostinský. Společně se svým bratrem převzali od své tety tradiční a historickou hospůdku Kabis. „Ale raději jsem stejně ve stáji,“ směje se prohnaně. Co to znamená Kabis? „To se přesně neví, možná je to odvozeno od svatého Jakuba a nebo opravdu od Kobes, což v jihotyrolštině znamená bílé zelí.“ Siegfried se zajímá o historii, politiku a o udržitelný rozvoj.
Na chvíli, když měl na farmě pomoc, přece jen viděl kousek světa a také si ho užil. „Je dobré přemýšlet trochu jinak.“ Hraní divadla, které bylo jeho vášní, se již vzdal. Nyní se o program starají jeho dvě děti. Chtěl by s nimi trávit čas na farmě a probudit v nich vášeň pro život v souladu s přírodou.
Každý den posílá farmář mléko na mléčnou farmu dolů do hlavního údolí. Zde se mimo jiné upravuje a zpracovává na měkkou a chutnou mozzarellu. „Kvalita musí odpovídat, zde neexistuje žádný kompromis.“
Svých 16 krav dobře zná. Dobytek odnikud nekupuje, ale sám si ho chová. Časem k tomu získal cit, nabyl zkušenosti a samozřejmě se toho v dětství hodně naučil od svého otce. „Je zajímavé sledovat vývoj zvířat – od telete přes mladý skot až po krávu. Každá z dam je jiná.“
Pijete i po tolika letech mléko, nebo Vám vůbec nechutná?
Z mléka bych mohl žít. Vážně. Už jako malý jsem to tak měl. Skoro vždycky jsem ve světnici u posezení „Marende“ večeřel mléko a tvrdý chleba. Jako dítě jsem si rád namáčel kousky tvrdého chleba do vlažného mléka. Moje děti to dnes dělají stejně. Je to jako pohled do zrcadla.
Ale člověk přece nemůže mléko pouze pít. Jaký tip máte na skutečný kulinářský zážitek?
Mléko je opravdu všestranné. Často z něj vaříme. Seznam pokrmů je téměř nekonečný: rýžový nákyp, krupicový nákyp, knedlíky, noky nebo moučník „Strauben“. Chutnou volbou jsou samozřejmě také typické mléčné výrobky, jako je jogurt, mozzarella a různé sýry.
Text: Karin Heinisch
Děkuji mnohokrát! Zkontrolujte své e-maily, zaslali jsme vám potvrzení. Pokud ho nemáte ve své schránce, zkontrolujte prosím složku se spamem
