Vinař Christof Tiefenbrunner vede se svojí rodinou jedno z nejstarších vinařství v Jižním Tyrolsku. Vzpomínání na jeho předchůdce je jako cestování dějinami vína v Jižním Tyrolsku.
Políčko tabáku jako úvodní zážeh pro velké víno – to je jedna z mnoha historek, které vypráví Christof Tiefenbrunner během prohlídky jeho vinic v Unterfennbergu.
Zde ve výšce 1000 metrů nad mořem, kde silnice náhle končí a slunce při západu romanticky nasvěcuje rodinnou usedlost Hofstatt, dostal jeho otec, vinař Herbert Tiefenbrunner, začátkem 70. let minulého století nápad. „Věděl, že na tomto svahu se dříve pěstoval tabák a pomyslel si: Když tu rostl tabák, tak se tu musí dařit i vínu.“ V roce 1973 pak nabídl Herbert Tiefenbrunner svým přátelům první sklenku vína z odrůdy Müller-Thurgau. Přátelé byli vínem nadšeni a ušlechtilý mok pojmenovali po jednom rodinném předkovi, který byl polním maršálem. „Feldmarschall von Fenner“ je stále vlajkovou lodí vinařství Tiefenbrunner, které se rozkládá na 28 hektarech vinic. Hrozny z těchto vinic, stejně jako hrozny z dalších 55 hektarů vybraných lokalit dalších pěstitelů zpracovávají Tiefenbrunnerovi ve sklepích zámku Turmhof v obci Entiklar, kde z nich vytvářejí kvalitní vína.
Entiklar je vesnička se 150 obyvateli, která se rozkládá na svahu u obce Kurtatsch/Cortaccia. Na zámku Turmhof, okázalém šlechtickém sídle, bydlí a pracuje Christof Tiefenbrunner se svoji rodinou. Svému otci, které zemřel v roce 2007, je hluboce zavázán, ale hluboký respekt prokazuje i předchozím generacím svých předků. Vypráví o založení vinařství v roce 1848 a o svém prapradědovi Johannovi, který byl rovněž velmi obchodně zdatný a kreativní. Již v polovině 19. století nechal většinu svého vína převážet vlakem přes Brennerský průsmyk do Innsbrucku, kde mu za něj místní hostinští dobře zaplatili.
Johannovy umělecké sklony se projevily v pohádkovém zámeckém parku, který vytvořil kolem zámku Turmhof. I praděd dnešního pána domu byl velmi prozíravý člověk. V roce 1910 vybudoval pro vinařství vlastní vodní elektrárnu, která dodnes vyrábí elektřinu pro celý provoz a v roce 2001 byla doplněna o druhou.
Tradiční a moderní – stejně jako v podnikové vinotéce a bistru potkává se staré a nové i ve sklepích zámku Turmhof. Příkré schody vedou dolů do 400 let starého sklepení. Vypadá to trochu jako hladomorna, ale dodnes se využívá jako sklep pro archivování vína pro svoji konstantní teplotu 10 stupňů Celsia. V kontrastu s tím stojí nový sklep na červené víno s obrovskými betonovými sudy a počítači, které řídí každý výrobní krok.
Je tradice zavazující?
Tradice zajišťuje pokračování stávajícího. V tomto ohledu je i zavazující. Pokračovat v tradici mých předků však vnímám jako privilegium. Tradice člověka také někdy omezuje.
Co cítíte vůči svým předkům?
Vděčnost za možnost vyrůstat v tak jedinečném prostředí. Není to jen moje žena Sabine, nýbrž dnes i moje dcera Anna a syn Johannes, kdo se mnou pracují v podniku. Tradice tak pokračuje a já to vnímám jako štěstí.
Text: Edith Runer
Fotografie: Armin Huber
Děkuji mnohokrát! Zkontrolujte své e-maily, zaslali jsme vám potvrzení. Pokud ho nemáte ve své schránce, zkontrolujte prosím složku se spamem
